UNDERDOSE - TILT
Slovenský Seattle nie je Prešov, ale Nitra. Toto je naozaj špičková domáca nahrávka a ak aj neexistuje škatuľka ako dark progressive grunge, tak album TILT ju práve vytvoril.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
ELUVEITIE jsou zpět a pozná se to naprosto přesně v první sekundě poté, co dozní úvodní mluvené intro „Prologue“. Poměrně unikátní zvuk a „příchuť“, prozrazující tuhle švýcarskou death/folkovou osmičku skutečně bleskurychle, je určitě přidanou hodnotou, kterou by jim na dnešní metalové scéně mohl kdekdo závidět, a to nejen v jejích na lidovou tvorbu orientovaných kruzích. S takovým potenciálem v kapse je zkrátka znatelně lehčí existovat a v rámci toho, pochopitelně, rovněž nahrávat nová alba.
Jen vás tahle výhoda nesmí zároveň svázat do kozelce, z něhož sice vychází snadno identifikovatelný produkt, ale při bližším poslechu už je to s jeho originalitou na pováženou (protože, jak známo, jistým stereotypům se při dlouhodobém opakování čehokoliv vyhnout prostě nelze). Přesně v tomto duchu jsem se s prvními informacemi o čerstvém dění v táboře ELUVEITIE začal tak trochu obávat, neb jakkoliv byl minulý, již čtvrtý řadový kus Švýcarů „Everything Remains (As It Never Was)“ povedeným, některá hluchá místa přesně v popsaném duchu na něm bez diskuzí rovněž byla.
„Helvetios“ nakonec mé obavy víceméně zažehnalo, byť nahořklá pachuť ze skladeb, které jeho bezmála hodinový hrací čas jen zbytečně nastavují, je přítomna rovněž, zhruba ve stejném rozsahu jako v případě již zmíněné minulé nahrávky. Album má proto své světlé i stinné stránky, naštěstí v poměru vyznívajícím spolehlivě ve prospěch toho, o čem je radost si vyměnit dojmy. Tedy především o skladbách podobných té titulní v úvodu, jež mají díky své zdravě útočné energii, podnícené divokým nebo naopak poctivě houpavým tempem a barevnou prací lidových nástrojů, razanci minimálně úderu koňského kopyta. Do téhle společnosti patří především „Luxtos“ (jedna ze skladeb s úryvky textu v galštině), „Santonian Shores“, úžasně oslovující „Neverland“, „A Rose For Epona“ (v níž se blýskne jindy poněkud upozaděná zpěvačka Anna Murphy), „Alesia“ a „Uxellodunon“. Tady všude je přímo hmatatelné, jak moc Švýcary baví tvořit a jak jsou ještě o kousek obrazotvornějšími, když do textů mohou koncepčně namíchat i oslavu vlastní prehistorie, svých galských (nebo, chcete-li, keltských) předků a některých význačných událostí jejich věku, tedy zejména galských válek (jako třeba prohraná bitva u Bibracte ve zmiňované „Neverland“).
Ve zbytku nahrávky už to ovšem tak průzračné a jasné není a musím říct, že v něm nalézám i místa, jež jsou díky své předvídatelnosti skoro až na obtíž („Meet The Enemy“ nebo „The Uprising“). Právě jejich prostřednictvím by tedy „Helvetios“ jednoznačně prospěla odtučňovací kůra a mému konstatování, že ELUVEITIE jsou stále ve formě a na špici folkmetalového pelotonu (na kterém si i přesto trvám), by tak alespoň ubyl jeden z mála významných protiargumentů.
V táboře ELUVEITIE panuje status quo, což je v podstatě pozitivní zpráva.
7 / 10
Chrigel Glanzmann
- zpěv, mandolína, píšťaly
Simeon Koch
- kytara
Ivo Henzi
- kytara
Kay Brem
- baskytara
Anna Murphy
- zpěv, niněra, flétna
Meri Tadić
- housle, zpěv
Patrick Kistler
- dudy, píšťaly
Merlin Sutter
- bicí
1. Prologue
2. Helvetios
3. Luxtos
4. Home
5. Santonian Shores
6. Scorched Earth
7. Meet The Enemy
8. Neverland
9. A Rose For Epona
10. Havoc
11. The Uprising
12. Hope
13. The Siege
14. Alesia
15. Tullianum
16. Uxellodunon
17. Epilogue
Helvetios (2012)
Everything Remains (As It Never Was) (2010)
Evocation I: The Arcane Dominion (2009)
Slania (2008)
Spirit (2006)
Vên (EP) (2003)
Vydáno: 2012
Vydavatel: Nuclear Blast Records
Stopáž: 59:12
Produkce: Tommy Vetterli
Studio: New Sound Studio, Pfäffikon, Švýcarsko
Pro mé slechy super album.Nevím co víc k tomu dodávat, slyšel jsem to už nějméně 50x a stále výborné!
Slovenský Seattle nie je Prešov, ale Nitra. Toto je naozaj špičková domáca nahrávka a ak aj neexistuje škatuľka ako dark progressive grunge, tak album TILT ju práve vytvoril.
Jednočlenný projekt Kanaďana Jocelyna Galipeaua už dlouho vzývá raně osmdesátkový heavy metal a v současné vlně zájmu o kovové retro může být jeho nové album zajímavým tipem, pokud ovšem snesete, že umělcův pěvecký výkon dokáže občas mírně zatahat za uši.
Pro mě zásadní objev na slovenské scéně a to nejen v neotřelých nápadech, ale i v přístupu k tvorbě v rámci black a death metalu. Korunováno skvostným zvukem ze studia Pulp. A ano, máme v tu zpoždění v tom objevování. Asi rok.
Má to niekoľko dobrých nápadov, ale celkovo mi tu chýba akákoľvek ambícia. Je to celé uponáhľané, miestami aj dosť blbučké, herci žiadna sláva - skrátka taká spotrebná hororová jednohubka. Za návštevu kina to nestojí. 5/10, možno 6/10.
Naprosto unikátní slovenský projekt tematizující aktuální společenská i politická témata. Hudebně založený na žánrové hravosti kombinující alternativní rock, mathrock, jazzové elementy i postpunk.
Kytarista HIPPOTRAKTOR Sander Rom se svou druhou skupinou prezentuje zvláštní rockovou alternativu s nervózní atmosférou a funky prvky. I tvrdší a melodické polohy se objeví. Možná jen pro omezený okruh posluchačů, neboť to smrdí inspirací Mike Patonem.
Mexická odpověď na AMARANTHE. Je to trochu ostřejší, v základu více do deathu, téměř bez čistého mužského zpěvu a méně chytlavých melodií, ve kterých má zase navrch Mörckova parta. Ale je to dobré.